Přestože slovesné baroko, dlouho opomíjené a někdy i zatracované, prožívá v posledních ­letech obnovený intenzivní badatelský zájem, studií zabývajících se syntaktickou strukturou jazyka není mnoho. Přispět k jejich rozšíření má tato monografie, postihující vývoj českého souřadného souvětí v průběhu sedmnáctého a v první polovině osmnáctého století.

Autorka vychází z jazykového materiálu, který jí poskytly české barokní texty v rozmezí let 1630–1750. Tato báze představuje přes 150 pramenných památek, z nichž řadu významných excerpovala v plném rozsahu. Jednotlivé jevy dokumentuje vždy nejstaršími do­klady a sleduje jejich užití i v textech pozdějších.

Analýza shromážděného materiálu přesvědčivě ukazuje kontinuitu jazykového vývoje v barokním období. Sledujeme, jak se v souvětných typech rozvíjejí prostředky, jež čeština zdědila ze svého staršího období, jevy mizející i nové jednotky progresivní. V bohatém inventáři výrazových prostředků barokního souvětí naprosto převažují prvky, které přešly do moderního jazyka a dosud v něm žijí.

Poznámka
Kniha Vývoj českého barokního souvětí souřadného je druhým svazkem z edice JAZYKOVĚDA. Další díly, které v této edici vyšly, jsou k nalezení níže.

Související tituly
Jazyková dynamika současné publicistiky
K jazyku českého baroka
Růže prší krásná...
Slovesné baroko ve středoevropském prostoru
V nuznej slávě, v slavnej nouzi. Svět Ondřeje Jakuba Františka de Waldta.
Vývoj českého barokního souvětí souřadného